Smírčí kříž

Kříž na Stračím vrchu (u silnice na Mozolov) patří mezi nízké kamenné kříže, které jsou považovány za jedny z nejstarších volně stojící skulptur v Evropě. Většina křížů pravděpodobně souvisela se smrtí nějakého člověka a kříž jako pomník smířené viny měl vybízet k mod­litbě za pokoj pro duši zemřelého.

O původu a významu nízkých kamenných křížů existuje několik teorií. Smírčí význam křížů jakožto důsledku právního aktu je řazen do období od středověku do 16. až počátku 17. století. Do té doby bylo totiž v případě zabití člověka možné kromě soudního potrestání též mimosoudní vyrovnání. Většinou se jednalo o finanční odškodnění ze strany provinilého vůči pozůstalým příbuzným. Při takovém postupu se uzavíraly tzv. smírčí smlou­vy, jejichž součástí jakožto projevu kajícnosti provinilého bylo i po­stavení kamenného kříže. Zvyk stavět kamenné kříže se uchoval až do konce 18. století, kdy již rozhodně neměly význam smírčí, ale připomínaly většinou tragickou nehodu při práci, nebo na cestě.

Ke křížům se zpravidla váží pověsti a legendy. Na místě tohoto kamenného kříže jsou podle vyprá­vění pocho­váni Švé­dové, kteří zaútočili na naděj­kov­skou tvrz při svém ta­žení po bitvě u Jankova (1645) a byli odraženi. Původní kříž byl roku 1996 odcizen ne­zná­mým pa­dou­chem, repliku nechal zho­tovit a věnoval obci pan archi­tekt Jiří Jiroutek, bytem v Pra­ze a na hájovně u Větrova.