Prokop Chocholoušek
Obrozenecký spisovatel a novinář. Narodil se 18.2.1819 v Sedlci, zemřel 5.7.1864 v Nadějkově.
Nedostudovaný lékař, romanopisec a novinář, dnes širší veřejnosti mimo náš region takřka neznámý. Ne tak ve své době. Jan Neruda ve svém fejetonu nazývá jej „prvním romanopiscem českého národa“ a „předním spisovatelem“!
Pocházel z rodiny sedleckého ševce, na jeho rodném domku v malé uličce na jih od náměstí v Sedlci je dnes pamětní deska. Měl ještě dva starší bratry. Otec zemřel, když mu bylo 10 let, rodina se poté odstěhovala do Prahy. Prokop studoval na gymnasiu a zahájil studia na medicíně. Další léta hodně cestoval, zvláště jej přitahoval slovanský Balkán. Studoval též dva roky na padovské universitě chirurgii. Po návratu z lásky k literatuře studia zanechal a cele se věnoval psaní. Jeho díla byla oblíbenou četbou i pramenem poučení. V bouřlivém roce 1848 přispíval do Večerního listu a Prostonárodního listu ostrými články proti vládě, byl vězněn a list byl zastaven. Jsa zbaven možností žurnalistických, snažil se o prosazování pokrokových názorů ve svých vlasteneckých románech a povídkách – Pole Kosovo, Soběslav, Dvůr krále Václava… Byl pod stálým policejním dozorem. Do Sedlce se vrátil k nucenému pobytu v letech 1859 – 61, když předtím musel například podepsat „protokolární slib bezúhonného chování“. Zažil velkou bídu přesto, že se jeho bratři stali mezitím dobře situovanými měšťany. Stálý policejní dohled způsobil také strach obyvatelstva z podivného rodáka a následně nemožnost získání slušné obživy.
Po návratu do Prahy pracoval v denících Čas a Hlas. (Připomínáme, že nadějkovský obecní věstník Hlas Nadějkova je poctou Chocholouškovi). Toto období však nemělo dlouhého trvání. Těžce nemocný a skoro slepý se roku 1864 uchýlil ke svému příteli faráři Fikarovi do Nadějkova. Zde jej navštěvuje jeden z jeho největších přátel, Jan Neruda, doprovázený Chocholouškovým patnáctiletým synem Otakarem. Druhého dne po této návštěvě nemocný zemřel.
V Nadějkově byla ke 130. výročí jeho úmrtí (1994) otevřeno v místnosti jeho skonu na faře pamětní místnost. Jeho knihy najdete v nadějkovské knihovně, román Jih i na Google Books. Úryvek z Chocholouškovy hry Zdeněk a Miláda na stránkách Martina Reinera pochází z knížky Píseň o nosu. Zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní. Z jiné historie novočeské literatury (od počátků až do roku 1948), kterou sestavil Ivan Wernisch.
Zpracováno převážně na základě článku sedlecké knihovnice, paní Z.Dubské, pro sedlecký časopis Náš domov.
5. 7. 2014 uplyne 150 let od úmrtí Prokopa Chocholouška.
Vzpomínkové shromáždění uspořádala nadějkovská obec a farnost v neděli 22. 6.
Mše svatá, obětovaná za P. Chocholouška, v kostele Nejsvětější Trojice, byla v 8 hodin.
Pietní vzpomínku u pomníku na hřbitově modlitbou a kratičkým slovem zahájil Otec Jindřich Zdík ve 14 hodin. Potom se přešlo na farskou zahradu. Na faře A. Č. Fikara totiž Prokop Chocholoušek skonal.
Starosta obce přivítal přítomné ve 14.30 a uvedl Dr. Magdalenu Pokornou, největší znalkyni života a díla Prokopa Chocholouška. Ta spatra měla krásný proslov o jeho životě a díle. Po zpěvu prostonárodních písní stále houstnoucí obecenstvo shlédlo divadelní scénku ze života Prokopa Chocholouška, kterou sepsala naše knihovnice Olga Černá a se školou nastudovala paní ředitelka Mihulová.
Potom provedla trojice Tomáš Chocholatý, Jan a Z. Černý dramatické čtení hry Prokopa Chocholouška "Zdeněk a Miláda"
Program prokládaly prostonárodně vlastenecké písně zpívané Petrou Dohnalovou a Z. Č.
Přítomní podepisovali Pamětní knihu Chocholouškovských slavností, založenou roku 1914 a mohli se podívat do Chocholouškovy světničky na faře. Malá hostina v altánku.
