O zlém Feuersteinovi

Feuerstein byl velice uzavřený člověk, voják – generál a svou povahou se lidem do srdce nezapsal. Také pověsti mu nebyly příznivy. Obecně byla známá generálova šetrnost až chamtivost. Co prý někomu ve slabé chvilce dal, jak se říká, měl nadosmrti doma. Lidé ho podvědomě neměli rádi i proto, že se nemohli zbavit dojmu, že ve svém nitru skrývá velké tajemství.Brzy po jeho příchodu na zámek nechali se zámečtí úředníci slyšet, že první věc, kterou nechal udělat, bylo tajné zazdění podzemní chodby ve sklepení zámku. Práci provedl místní zedník, kterého pán na místo zavedl se zavázanýma očima. Od té doby v oné části zámku vál vždy v určitou dobu silný vítr. Lidé říkali, že tak straší osoba, kterou nechal pan generál v zámku zazdít.Za to neměl po smrti klid. V pravé poledne se objevoval v ohnivém kočáře, taženém čtyřmi koňmi a strašil. Našli se soucitní lidé, kteří by mu rádi pomohli, ale potíž byla, že nikdo nevěděl jak. Až se našel jeden odvážlivec, který se ho zeptal, jaká by byla pomoc.
„Postavte mi sochu!“ zněla odpověď.
Generálův synovec nechal zhotovit strýcovo poprsí v životní velikosti a postavit je do parku. Strašidlo se ale zjevovalo i potom. Už si nevěděli rady, když jeden muž přišel na nápad. Kněz bustu posvětí a dají ji do kostela. Nápad byl zakrátko realizován a ohnivý kočár s generálem už se neobjevil.

Jaroslav Wimmer