O skalní kapličce

Tento příběh má reálné jádro a skutečně se stal, ale lidovým podáním se z něj stala pověst.
Štěpán z chalupy U Dvořáků v Modlíkově od dětství toužil, aby se stal knězem. V nadějkovském kostele se zatajeným dechem sledoval pana faráře, s jakou důstojností slouží mši svatou, líbilo se mu, že má důvěru farníků a těší se jejich úctě. Ale i pro něj platilo, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Štěpánův sen se nikdy nesplnil. 
Když pak po čase získal podíl z prodeje chalupy, uzrál v něm nápad uskutečnit svůj dávný sen a navštívit zázračné Lourdy. Že byl mužem činu, skutečně se záhy vydal na dalekou cestu. Osud ale rozhodl, že vyzkouší sílu Štěpánovy víry. V daleké cizině onemocněl zákeřnou nemocí a naděje na vyléčení byla pramalá. Štěpán se zoufale modlil k Panně Marii a prosil ji o přímluvu, aby ho Bůh uzdravil. Za to jí slíbil, že po návratu domů nechá ve skalách u Modlíkova vybudovat podobný svatostánek, jako je v Lourdech.
Stal se zázrak, Štěpán se uzdravil a šťastně se vrátil domů. Na svůj slib nezapomněl. Z Lourd si přinesl sošku Panny Marie, zjednal kameníky, kteří podle jeho nákresu otesali skálu nad říčkou Smutnou a upravili ji tak, aby alespoň trochu připomínala slavné místo v Lourdech. Místo se pak stalo cílem řady zbožných poutníků.

Jaroslav Wimmer