Starcova Lhota
Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Nadějkova. Starcova Lhota je také název katastrálního území o rozloze 6,06 km2. V katastrálním území Starcova Lhota leží i Bezděkov, Křenovy Dvory, Nepřejov a Pohořelice.
Další mapy - geologická, radonová aj.
Osada Lhota se v dostupných kronikách jako tvrz připomíná kolem roku 1510. V té době byl prvním majitelem Petr Doudleb, jehož rod vlastnil panství v Nadějkově. Doudlebští měli v erbu rytíře s vytaseným mečem. Majitelé se často střídali, jakož i název Lhoty. Nejdříve se prý jmenovala Lhota Slivova, potom Lhota Krounova. nakonec se jmenovala Starcova a to se používá dodnes.
Kaplička ve Starcově Lhotě je z r. 1906. Na kapličku se zvonem střádali osadníci delší dobu. Když měli potřebný obnos, tentokrát ve zlatkách, tak ji dnes už neznámí kameníci vytesali – postavili. Podle vyprávění pamětníků se nechala i vysvětit. Nejdříve se zvonilo třikrát denně, ráno v poledne a večer. Potom již jen dvakrát, v poledne a večer, a pak nepravidelně, někdy v poledne, někdy večer. Co se dodržuje až do dnešní doby, je zvonění, když někdo zemře, jak ve Lhotě, tak v okolních osadách, kde zvon nemají. To je osada Nepřejov, Křenovy Dvory, Pohořelice a samota Boučí a Busíny. Za těch více jak sto let tento zvon oznámil úmrtí a pak při pohřbu jeho hlas doprovodil několik generací občanů na poslední cestě. Dříve se u kapličky také konaly májové pobožnosti. Co paměť sahá, tak zvonila rodina Maněnova, Brabcova, Součkova, Novákova.
V osadě se nalézá také drobný kříž na kamenném podstavci. Kříž je zdobený motivem kalicha a nese dataci 1859.
Ke Starcově Lhotě patří samota Busíny, která ještě kolem roku 1540 bývala vsí. Zanikla na přelomu 16. a 17. století, zůstal jen jeden statek, později rozdělený na dva. V celé osadě Starcova Lhota bylo v roce 1843 16 domů a 123 obyvatel, v roce 1920 21 domů a 141 obyvatel, před druhou světovou válkou 124 obyvatel. Osada měla vlastní kroniku a knihovnu, hasičský sbor, založený roku 1927, je zde dodnes.
Pověst O bratrovraždě
(zdroj: wikipedia.org , Čeněk Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, díl IV. a Josef Benda: Starcova Lhota - příloha Hlasu Nadějkova 3/09)